Historie

Mariánské Lázně, v minulosti mondénní centrum Evropy, které proslavil Johann Wolfgang Goethe spolu se svou poslední láskou Ulrika von Levetzow a dnes město v parku a park ve městě, pyšnící se desítkami léčivých pramenů. Mariánské Lázně by ovšem neexistovaly nebýt trojice houževnatých a pokrokových mužů.

Prvním z nich byl doktor Johann Josef Nehr, který začal zkoumat léčivé účinky místních pramenů. O další rozvoj se zasloužil opat premonstrátského kláštera Karel Kašpar Reitenberger. Opat Reitenberger se v roce 1812 prosadil vznik samostatné obce Mariánské Lázně a začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. Počátek 20. let 19. století představuje pro Mariánské Lázně obrovský rozmach.

Na řadu přichází poslední muž, jenž zde vytvořil jedno z nejkrásnějších zahradních měst v Evropě. Václav Skalník proměnil nehostinné a bažinaté údolí ve “veřejné lázeňské místo” k čemuž došlo v roce 1818. V roce 1820 přijíždí do města německý básník Johann Wolfgang Goethe, který Mariánské Lázně proslavil, a to navždy. V roce 1823 zde Johann Wolfgang Goethe prožil svůj pozdní milostný román a tento nenaplněný vztah popsal v básni Mariánskolázeňská elegie.

V následujících letech přibývá hostů a věhlas i rozloha města roste. Do Mariánských Lázních přijíždí další významné osobnosti (Fryderyk Chopin, Richard Wagnera a Anton Bruckner) a v roce 1865 jsou výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Zlatý věk Mariánských Lázní nastává mezi lety 1870 až 1914.

Během této doby se město stalo mondénním centrem Evropy. Mariánské Lázně navštívil britský panovník Eduard VII., Friedrich Nietzsche, Franz Kafka, Mark Twain, Thomas Alva Edison, Pierre de Coubertin, Sigmund Freud, Louis Renault a mnoho dalších.

Lázeňský ruch neutichl ani po 1. světové válce a léčebné kúry absolvují další významní hosté, jako byl Tomáš G. Masaryk nebo Eduard Beneš. Ekonomická krize po roce 1929 zastavila rozvoj města. V průběhu 2. světové války byly Mariánské Lázně lazaretním městem - rekonvalescenci zde podstoupil i německý spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu, Günter Grass.

Následně dochází k odsunu německých obyvatel a město se pokouší vázat na svůj dřívější věhlas. Vznikají první sídliště a rekreační komplexy. O letních sezonách zde bylo ubytováno až 40.000 hostů. Od r. 1990 panuje snaha o obnovení původního charakteru města, jeho architektury, parků i celkové atmosféry.

Mariánské Lázně v současnosti usilují o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO, společně s dalšími 11 lázeňskými městy v Evropě.